Máme tu pero Vás dalěší exkluzivní rozhovory s páry ze zahraničí, které vznikly díky pokusům s tím, čemu u nás my říkáme +Robinhelp , což je pilotná projekt společnosti +PCA Praha na rozšíření svých služeb. Minule jsme Vás informovali o příjezdu dvou párů, z nichž jeden je přímo z Kodaně, kde vznikl kolem roku 2000 jedním z projektů, které předcházely projektu +Robinhelp . Jde o Artura Bergstermanna s Andreou Morganson, kterých jsme se zeptali na pár věcá, které by mohly české ženy motivovat ke spolupráci a poučit je. Jednou z nich je, jak se jim spolu žije.
Na to nám Artur Bergstermann a Andrea Morganson osdpověděli že dobře, a že s tím slaví úspěchy. Jako důkaz nám přivezli další páer, takže se omlouvají že jich přijelo trochu více.
Velice nás také zajímalo, proč se nevzali, když spolu vydrželi 14 let a proč nezaložili rodinu. U této otázky odpovídala hlavně Andrea Morganson, která nám řekla, že Artur není jediný muž v jejím životěš, o kterého se stará i trochu více, než obvyklá pečovatelka, takže by z toho neměla dobrý pocit, že má vedle manžela ještě dalšího milence, nebo i více milenců z toho důvodu, že se ti chlapi neumí seznámit a stejně jako u Vás (myšlena Česká republika) je to teprve na začátku a moc lidí i v Dánsku do toho nejde.
To nám Artur Bergstermann potvrdil a také se nechce oženit ze stejného důvodu, aby se necítil špatně z toho, když mu Andrea zařídí za sebe záskok, pokud jede na služební cestu, nebo pomáhá dalším mužům v Arturově případě, což platí i pro situaci ve které je i náš +Robin Hronek .
Zásadní otázkou je problém motivace a ochoty toto dělat dobrovolně a zadarmo, na což nám oba odpověděli že často cestují po celém Dánsku, pořádají přednášky a různé akce, kde to někoho občas zaujme natolik, že to zkusí. Ještě když +PCA Praha nebyla a i Allied Social Services teprve začímnalo, zřekli se na čas Artur s Andreou soukeromí a vše včetně sexuálního soužití vysílali na internetu přes webovou kameru. Mělo to občas velkou sledovanost.
Dále byly jen zdvořilostní otázky o tom, jak se jim líbí Praha, jestli by nechtěli navštívit i jiná města v České republice včetně nějakého toho hradu, či zámku apod.
V zásadě jsme se na podobné věci ptali i toho páru, který nám Artur Bergstermann a Andrea Morganson přivezli na ukázku. Jde o jistého Kurta Stevansena a Helenu Ivarsen, což v obou případech spíše vypadá na norský původ, což nám potvrdili. Kurtův otec je z Norska a u Heleny byl z Norska dědeček. Důvodem k tomu, aby Kurt Stevansen získal životníé družku tímto způsobem sice není na muže příliš drobná postava, jak tomu bylo minule u návštěvy z Holandska, ale klasická ukázka obtížné sociální zařaditelnosti díky dobrým známkám a skvělé práci ve škole a při studiu vůbec, ale také příliš hloubavému a zvídavému chování v dětství, které vedlo k osamělosti v období dospívání, protože Kurt dával přednost studiu a čtení knih před dováděním se svými vrstevníky ve škole, gymnáziu a jkoleji, o čemž říkal že je to pro něj daleko užitečnější než vymetat večírky, chlastat a fetovat. Nevýhodou ale bylo, že se nemohl setkat s dívkami a co by vzdělanec a knihomol budí dojem, že sám potřebuje ve svém protějšku oporu a nikoli aby byl pro ženu oporou. To vadí, takže to jde jedině takto neobvykle.
Tak získal helenu Ivarsenovou, kterou zaujala přednáška Artura Bergstermanna a Andrey Morgansonové, když navštívili město Gyngermosed. Na to jsme se také zeptali, a dozvěděli jsme se od té Heleny, že vlastně toho Kurta zná ze školy. Byli trochu kamarádi, protože se on dobře učil a ona byla na učení trochu natvrdlá, takže jí doučoval hlavně matematiku a fyziku. Nic dlvěrného z toho nebylo, protože bylo fajn že je Kurt chytrý a vzdělaný, ale aby s ním chodila, na to se jí nezdál dost suveréní a sebejistý.
Jak se dostala tady k tomuto způsobu seznámení, nám také všechno řekla sama, protože i dnes je Kurt Stevansen málomluvný, uzavřený a nějak se mu nechce s nikým mluvit, nebio se během rozhovoru bavil s někým jiným. Každopádně tzedy s námi mluvila ta Helena Ivarsen, která nám řekla že navštívila tu přednášku a když se mluvilo o zkoušední nosit někoho na zádech, tak si vzpoměla že to i po ní Kurt také chtěl, ale nevyšlo to ihned, protože nevěděla, proč to chce, což se dozvěděla až na té přednášce.
S organizační schopností, která je pro Dány tipická, byla uspořádána jakási výběrová soutěž, kterou Helena Ivarsen vyhrála, a je tedy družkou Kurta Stevansena. Svatbu neplánují, zatím jsou spolu necelé tři týdny a přijeli se na nás podívat, jako důkaz že jde si rozumět s mužem, který sice není pro danou ženu oporou, naopak ona pro něj, což je sice neobvyklé, ale jelikjož je správné pomáhat slabším, tak proč ne.
Těm, které jsou trochu natvrdlejší, se pomůže řešením nějakého problému, nebo sed nějaké ženě dá auto, počítač, zařídí se byt, protože na rozdíl od České republiky patří dánská pobočka organizace +BATRADIS k těm bohatším, nehledě na to že ve vyspělých zemích západní a severní Evropy, USA a Kanady jsou lidé v této otázce lépe vychovaní než Češi a vzájemná pomoc je hlavně v severní Evropě samozřejmostí.
Žádné komentáře:
Okomentovat